Narozeniny, Valentýn, výročí svatby nebo romantická schůzka – to vše jsou perfektní příležitosti k tomu, abychom své blízké obdarovali krásnou kyticí. Jenže jak se ukazuje, dobromyslné a romantické gesto se může snadno proměnit v pořádný trapas. V lepších případech se situaci zasmějeme a jdeme dál, v horších si můžeme pěkně zavařit.
Jak takové trapasy a kuriozity mohou vypadat? Zeptali jsme se vás – našich zákazníků a čtenářů našeho blogu. Z více než stovky odpovědí jsme vybrali deset největších trapasů a vtipných zážitků ve spojitosti s květinami, a ty si dnes také představíme.
Cílem je nejen vaše pobavení, ale také případné poučení do budoucna, abyste namísto projevů vděčnosti vaší darovanou kyticí nedostali po hlavě. Jste připraveni? Jdeme na to!
Příběhy lidí: 10 nejvtipnějších a nejtrapnějších zážitků s květinami
1. Osminohé překvapení
„Koupila jsem mamince kytici k narozeninám, a když jsem ji předávala, vylezl mi z ní na ruku pavouk. Trpím arachnofobií (strachem z pavouků), takže jsem hned začala křičet, poskakovat, dupat kolem sebe a nakonec jsem utekla. Těžko se mi dýchalo a šly na mě mdloby. Všichni se smáli, uklidňovali mě a nezvaného hosta dali do zahrady. Pavouk přežil a já naštěstí taky, byla jsem ale celý den nepoužitelná a měla jsem stále pocit, že po mně něco leze. Od té doby předává kytku manžel nebo synové, já raději něco jiného.“
2. Lilie a kapesníček
„Kolegyně v práci měla narozeniny, a tak jsem jí chtěla udělat radost. Vybrala jsem nádhernou kytici lilií, kterou kolegyně s úsměvem a poděkováním přijala – jenže jen ze slušnosti. Hned nato začala intenzivně slzet a kýchat, jak se totiž ukázalo, právě na lilie měla alergii. Celá situace se tak proměnila v obrovský trapas a já byla jenom ráda, že okolo zrovna nikdo nebyl a kolegyně to přežila. Můj dárek nakonec skončil u její kamarádky. Já už si od té doby dávám velký pozor na to, jaké dárky pro okolí vybírám.“
3. Ukončete, prosím, výstup a nástup…
„Nastupovala jsem v Praze do metra s krásnou velkou kyticí v natažené ruce, květy za zády. Do vagónu jsem přišla jako poslední, takže jsem zůstala stát hned u dveří. Metrem už se ozývalo: ‚Ukončete, prosím, výstup a nástup, dveře se zavírají.‘ Jenže než jsem se stačila chytit madla, proběhl kolem mě mladík, já zavrávorala a dveře celou kytici sevřely tak, že uvnitř byly vidět jen svázané stonky. Vůz se rozjel, a když se na příští zastávce dveře otevřely, z té krásy nezbylo zhola nic. Cítila jsem se trapně, hloupě a chtělo se mi brečet, ale nezbývalo mi nic jiného, než ji vyhodit do prvního koše. Lidé se tvářili, že nic nevidí, nikdo nepronesl ani slovo, ale určitě měli doma o čem povídat.“
4. Tajný milenec?
„Kamarádka slavila 40. narozeniny, tak jsem jí s dobrým úmyslem nechala uvázat nádhernou kytici a doručit ji kurýrem až domů. Jenže tím jsem jí pořádně zavařila! Její manžel mé gesto nejspíš nepochopil a myslel si, že jí květiny koupil nějaký nápadník nebo dokonce milenec. Když jsem se o celé situaci dozvěděla, bylo mi trapně a měla jsem pocit, že jsem všechno zkazila. Já se naštěstí setkala s podporou, ale kamarádka bohužel ne. Časem dusná atmosféra naštěstí vyšuměla, ale teď už si narozeninová překvapení raději dvakrát rozmyslím.“
5. Květinový omyl
„Začalo to jako úplně normální den – byla jsem doma a užívala si volna. V tom ale někdo zazvonil, a když jsem otevřela dveře, stál přede mnou kurýr s krásnou kyticí. Takovou radost jsem snad ještě neměla, takže jsem květiny s širokým úsměvem ihned přijala a dala je na čestné místo do vázy. Hned následující den jsem totiž měla narozeniny, takže se mi hlavou honilo, kdo si na mě asi vzpomněl. Jenže pár minut nato se zvonek ozval znovu a za dveřmi stál ten stejný kurýr, ale tentokrát se sklíčeným výrazem povídá: ‚Prosím, nezlobte se, ale kytice není vaše.‘ Ukázalo se, že byla určená pro paní z druhého vchodu, která měla podobné příjmení jako já. S těžkým srdcem jsem tedy kytici vrátila. Jako omluvu jsem od kurýra dostala alespoň výbornou čokoládu.“
6. Pes zachránce
„Seděla jsem doma a hleděla si svého, když v tom zazvonil přítel. Jakmile jsem ho viděla, jak stojí před domem s nádhernou kyticí asi 25 červených růží, bleskově mi proběhlo hlavou: ‚A je to tady! On mě požádá o ruku!‘ Jenže hned nato jsem si všimla, že má smutné oči a nemůže se vymáčknout. Pak z něho rychle vypadlo, že se chce rozejít – v tu ránu jsem zkoprněla, slzy mi tekly po tvářích a nevěděla jsem, co na to říct. Jenže můj pes, jako by to věděl, mu kytici (naštěstí zbavenou trnů) vytrhnul z ruky a v zubech odnesl na kompost. Dnes už bych neváhala a takový ‚dárek‘ expříteli omlátila o hlavu.“
7. Svatební kytice za všechny peníze
„Když jsem se vdávala, chtěla jsem jen malinkou kytičku do ruky – přece jen jsem tehdy vážila jen 45 kilo, takže mi drobná kytice bohatě stačila. Jenže tehdy bylo zvykem, že kytici vozil ženich nevěstě. Když tedy vešel s rodinou ve svatební den do dveří, úplně jsem zkoprněla. Přinesli totiž ohromnou, těžkou kytici, která byla uvázaná tak, že mi květiny visely až ke kolenům. Celý obřad jsem se soustředila jen na to, abych kytku udržela. Vrchol všeho byl, když jsme vyšli z úřadu a začaly se ke mně slétávat včely. Než jsem kytici stačila odložit, jedno žihadlo jsem chytla, a jelikož mám alergii, otekla jsem tak, že moje ruka vypadala jako sloní. Kytka sice byla nádherná, to rozhodně ano, ale zkazila mi svatební den – zbytek oslavy už strávila odložená v autě.“
8. Výhra s originálním předáním
„Jednou jsem se zúčastnila soutěže o luxusní pugét, a ten jsem k mému milému překvapení také vyhrála. Nevěděla jsem, kdy a kdo mi kytici doručí, a když se 14 dní nic nedělo, úplně jsem na svou výhru zapomněla. Jednoho krásného dne pak vidím, že před naším domem zastavilo pohřební auto, ze kterého vylezl řidič, který mi nesl obrovskou kytici. Když mi ji předával, málem jsem omdlela – lekla jsem se, že někdo umřel. Nakonec se ale vše vysvětlilo. Pohřební služba vlastnila i květinářství, u kterého jsem kytici vyhrála, a postarala se o doručení. Rozhodně to byl zážitek na celý život a moje děti se mi doteď smějí, že omdlévám, když dostanu kytku.“
9. Gratulace s předstihem
„Když jsem byla v pubertě, chtěla jsem udělat radost kamarádce, a tak jsem jí k narozeninám pořídila krásnou kytici. Když jsem pak zvonila u ní doma a celá nadšená jí gratulovala, tak mi sice poděkovala, ale hned poté mi s cukajícími koutky oznámila, že má narozeniny přesně za měsíc. Byla jsem zklamaná, že se mé překvapení nevydařilo, ale nakonec jsme se obě alespoň hezky zasmály.“
10. Dárek na pět minut
„V mládí jsem chodila do hudební školy na hodiny klavíru. Po jednom vystoupení jsem dostala kytici od své první nesmělé lásky. Měla jsem takovou radost, že jsem celá rozradostněná vtrhla do třídy a vykřikla: ‚Paní učitelko,‘ a než jsem stihla doříct: ‚podívejte, co jsem dostala,‘ učitelka popadla kytku se slovy: ‚Děkuju, ta je krásná!‘ Zklamáním jsem zalapala po dechu, ale kytku jí nakonec nechala. Měla z ní radost a navíc to byla moje oblíbená učitelka. O tom, že jsem se vlastně chtěla jen pochlubit, se nikdy nedozvěděla.“
A jaké je ponaučení? Inspirujte se radami čtenářů!
Ve spoustě příběhů, které jsme si dnes představili, byli naši čtenáři spíše oběťmi okolností než hlavními aktéry. Přesto si z řady z nich můžete odnést cenná poučení, která vám pomohou se trapným a nepříjemným situacím vyhnout.
-
Cizím lidem raději hypoalergenní květiny – kolegům a jiným lidem, které tak dobře neznáte, raději darujte odrůdy, jejichž pyl nedráždí dýchací ústrojí. Patří sem například růže, hyacinty, pivoňky, karafiáty nebo tulipány. Případně zvolte úplně jiný dárek, třeba čokoládové pralinky nebo láhev vína.
-
Před gratulací zkontrolujte kalendář – než začnete plánovat narozeninové překvapení nebo třeba oslavu výročí, ujistěte se, že jubileum na dané datum skutečně připadá. A pokud nemáte paměť jako slon, raději si důležitá data zapište do kalendáře.
-
Dámy, svatební kytici si raději objednejte samy – svatební den se nikdy opakovat nebude a než si nechat zkazit obřad nevhodnou kyticí, je lepší upustit od tradic a objednat si pugét podle vlastních představ.
-
Kytici při přenášení mějte vždy na očích – ať už vás po vyzvednutí kytice čeká jakkoli dlouhá cesta, mějte ji vždy na očích a občas raději zkontrolujte, zda je v pořádku a na svém místě.
-
Při přebírání kytice si ověřte, že je skutečně pro vás – u nás ve Fleurop je zvykem, že si naši kurýři při předávání ověří, zda kytici skutečně předávají té správné osobě. Pokud si náhodou kurýr nepotvrdí vaše jméno, nebojte se převzít otěže a raději se ujistit, že je kytice skutečně pro vás. Rozhodně je to lepší, než kdybyste ji museli za pár okamžiků vracet.
-
Vdaným kamarádkám jedině osobní předání – nikdy nevíte, zda nemá obdarovaná žárlivého partnera, který by si mohl situaci zle vyložit. Pokud ji i přesto chcete potěšit květinou, raději zvolte osobní předání a případně nezapomeňte připojit vzkaz, ze kterého bude jasné, že je dárek právě od vás – ušetříte jí tak doma spoustu vysvětlování.
Pár slov závěrem…
Všechny situace popsané výše krásně ukazují, že i dobře míněné gesto nás může v mnoha ohledech překvapit a přinést do našeho života pořádnou dávku humoru. I když vás mohou takové chvíle nepříjemně zaskočit, ve výsledku utvářejí zajímavé příhody a vzpomínky, které vás za několik let pobaví a oživí každou přátelskou či rodinnou sešlost.
Pokud i vy máte vtipný příběh spojený s květinami, neváhejte se o něj s námi podělit! Jak nyní víte, rozhodně nejste první a v žádném případě ani poslední, komu se něco trapného přihodilo. V každém případě přejeme při výběru, převozu i předávání kytice šťastnou ruku a budeme se těšit na vaše případné zážitky.